Evoluce.png){kind=small}
Jak dát změně šanci aneb "Maluj pohlednici z cíle cesty, která nadchne"
- Tomáš Kisela
- před 2 dny
- Minut čtení: 4
Rozbíhá se nový změnový projekt. První porada: deset lidí v místnosti, různá oddělení. Jeden z manažerů představuje zadání. Ukáže první představu, jak by to technicky mohlo fungovat, a vypadá to zajímavě.
A pak padne otázka: „A co vlastně chceme, aby z toho na konci bylo?“ Chvíli je ticho. Až se ozve: „Asi zjednodušení.“ Někdo jiný: „Přesně - zvýšení efektivity.“ Další: „Jo, to říkám taky. Zlepšení spolupráce napříč týmy.“ A někdo další: „To podepisuji. Ať máme konečně klid.“ Znělo to jako shoda, ale nebyla. Každý totiž měl v hlavě jinou cílovou krajinu.
A tak se začal projekt. S chutí, s lidmi, se zdánlivým souhlasem. Jenže během pár dnů se každý pustil jiným směrem. Někteří se ponořili do analýzy nejčastějších chyb, jiní do výpočtů efektivity, jiní vyčkávali, až se „něco konkrétního“ řekne. A další se snažili, aby všechno postupovalo vpřed.
Výsledek? Sice se „něco“ pohnulo, ale velká část vložené práce se rozplynula. Část lidí byla nespokojena, že se vůbec začalo něco řešit, druhá byla nespokojena, že se to nedořešilo pořádně.
Co se v takových situacích děje?
Firma je komplexní systém a komplexní systém se vyvíjí evolucí. Nevyhnutelně. Objevují se nové věci - nápady, inovace, chování, chyby - a které z nich ve vaší firmě "přežijí", ty s vámi zůstanou. Vaše spuštění změny je impuls, který řadu takových nových věcí vyvolá, ať chcete, nebo ne.
Když vyhlásíte vágní a obecný cíl, vznikne mezi lidmi lehce nedorozumění ze snahy domyslet si souvislosti, nebo se objeví hlasy "to už tu bylo" z obavy z dalšího neúspěšného pokusu. Obojí vede k vyčkávání, co bude dál.
Když naopak příliš detailně popíšete, jak věci budou, paradoxně vás čeká velmi podobná situace. Vyvoláte diskuze o tom, proč to nejde nebo proč je ten který detail rizikový. Vzniká opět nedorozumění, a opět přichází vyčkávání.
Svým vlastním pokusem spustit změnu vytvoříte něco jako imunitní reakci. Evoluci snadno neúmyslně nasměřujete k věcem, které budou změnu brzdit.
Jak tedy na to?
Nestačí, že máte představu. Nestačí, že jste vedoucí. Nestačí, že to myslíte dobře. Pokud chcete změnu opravdu nastartovat, potřebujete dodat směr a energii. A to se dá zařídit překvapivě v jednom tahu. Když si lidé dokážou představit budoucnost a sami sebe v ní. Vágní cíl představu budoucnosti nedává a příliš detailů přináší mnoho otázek, které jakoukoliv představu zpochybní.
Co na začátku potřebujeme, je trefit zlatý střed. Vykreslit pohlednici z cíle cesty, která nadchne. Krátký, obrazný, souvislostmi nabitý vhled do toho, kam chceme dojít. Proč má ta cesta smysl. Co by se díky ní mohlo změnit. A, případně, co bude první krok. Taková pohlednice vytváří prostor pro diskuze o tom, jak by to šlo udělat (protože lidi láká toho dosáhnout). Vytváří prostor pro spolutvorbu a realizaci nápadů ostatních (protože nesvazuje detaily, které působí jako pevně dané).
Pohlednice z cíle cesty tedy "živí" a směřuje evoluci ve firmě. Je to zdroj užitečných reakcí, které mají potenciál změně pomoci. Na rozdíl od projektových plánů, důvodových zpráv či různých analýz totiž má sílu udržet se v paměti a pozornosti lidí.
Jak to může vypadat?
Funkční pohlednice z cíle cesty musí být:
srozumitelná, aby se v ní lidé našli,
kontextová, aby se propojila s realitou firmy a dalo se jí věřit
a trochu odvážná, aby stálo za to se zvednout a něco pro ni udělat.
Vraťme se k týmu na začátku - tam by pohlednice mohla vypadat třeba takto:
„Představte si, že za půl roku bude mít každý tým v ruce jednoduchý přehled toho, co se po něm chce, a každý ten přehled vznikne z jedné platformy. Nebudeme řešit, kdo to poslal e-mailem, co se ztratilo v excelu, ani co šlo bokem.“
Na stole ještě není konkrétní řešení, ale je tu pohlednice. A s ní i směr a energie, které chyběly minule. Bude to stačit, aby se tým opět nerozběhl do různých stran? Aby se změna stala?
Ne. Pohlednici nestačí představit. Musíme o ní mluvit. Hlasitě, opakovaně, jinými slovy a z různých úhlů. Protože změna nevzniká na kick-off meetingu okamžikem odsouhlasení postupu. Změna je proces přetvoření vazeb ve firmě - procesů, způsobů práce, zvyků... To trvá nějaký čas, a abychom se neztratili, každý občas potřebuje připomenout, kam a proč společně jdeme.
Dobře zformulovaná pohlednice z cíle cesty, která nadchne, je základ, abychom si při změně udrželi nadhled, nezamotávali se do zbytečných dohadů a mohli dát lidem prostor změnu uskutečnit. Jak poznat, že funguje? Když uslyšíte, jak ji ostatní zcela přirozeně vytahují, když změna začne narážet.
Shrnutí
Na začátku každé změny potřebujeme společnou představu cíle. Ne podrobnou, ale smysluplnou a inspirativní. K tomu potřebujeme si vystrčit hlavu z detailů, uvidět krajinu, a namalovat si první pohlednici z budoucnosti.
Nejde jen o vizi či "proč". Je to většinou první akce, kterou ovlivňujeme evoluci firmy. To, jaké reakce na ni přijdou a jaké budou převládat. To, jestli budou mít lidé chuť evoluci krmit konstruktivními nápady. To, jak těžce se změna bude firmou šířit a jak pevně zakoření.
Změna bez pohlednice je jako výlet bez cíle. Možná se někam dojde. Ale bude to stát víc sil, bude v tom víc zmatku a mnohem méně lidí si tu cestu užije.
Ozvěte se nám a my vám změnou provedeme.
